Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie

Historie

Vědí o nás i v Tichém oceánu!

Ostrov NIUE vydal pamětní mince s názvem Staré Hradisko.

Dějiny obce Malé Hradisko a jeho nejbližšího okolí sahají hluboko do dávné minulosti. První historicky doložené osídlení v katastru obce je datováno do prvního století před naším letopočtem. Ve čtvrtém  století před naší érou pronikly ze západních zemí na území Čech a Moravy početné keltské kmeny. Jedním z nejvýznamnějších starověkých měst na území Čech a Moravy bylo Staré Hradisko. Svou rozlohou  a počtem obyvatel patřilo k mohutným starověkým městským sídlištím Existovalo v 1. století př.n.l. a rozkládalo se ve východní části katastru nynější obce Malé Hradisko.

Archeologické nálezy svědčí o kulturní a hospodářské vyspělosti obyvatelstva, které bylo na svou dobu vysoce organizované, disponující dostatečným počtem řemeslníků různých odvětví. Z dílen dovedných a zručných řemeslníků vycházely výrobky pro vlastní potřebu, ale také pro obchod. Přečetné jsou nálezy pracovních nástrojů – kleště, kladiva, dláta, pilníky, srpy, kosy, dláta, nože, nůžky, pily na dřevo, ale také řetězy, hřebíky, klíče, kování všeho druhu apod.. Velmi rozšířená byla výroba keramiky na hrnčířském kruhu, který Keltové k nám přinesli. Výrobu skla dokládají nálezy hrudek surového skla modré, hnědé a zelené barvy, ale i hotových výrobků, zejména perel a korálků. Významné jsou rovněž nálezy zbytků nádob z foukaného skla.  K dalším nálezům patří bronzové a kostěné hřebeny, malá zrcátka, toaletní soupravy s pinzetou. Svědectvím technické vyspělosti a tvůrčí vynalézavosti keltských šperkařů  jsou ozdobné předměty jako spony na šaty, prsteny z bronzu a ze železa, bronzové náramky, ozdobná kování, zvířecí plastiky atp...

Staré Hradisko bylo rovněž důležitým obchodním centrem. Regionální rozsah měl obchod s domácím obyvatelstvem, usídleným v hanácké rovině a na Malé Hané, při němž Keltové za své železářské výrobky získávali zemědělské produkty. Sami nebyli totiž v pěstování obilí a dobytka soběstační a chudý kraj, tehdy ještě hojně zalesněný, nemohl uživit tak velký počet obyvatel. Velký význam mělo Staré Hradisko jako jedno z center středoevropského obchodu s jantarem, který byl dovážen karavanami od Baltského moře a patrně dodáván i do Říma. O výskytu jantaru v tomto keltském oppidu se vědělo již v 16. století. Tato pozoruhodnost neušla Janu Amosu Komenskému, který na své slavné mapě Moravy z roku 1627 zakreslil Hradisko a označil je latinskou větou: Hradisko, kde se vyskytuje myrha – jantar (český překlad).

O výjimečnosti keltského oppida svědčí skutečnost, že toto mělo mincovní právo –  právo razit peníze. Toto právo měli sami vládcové, významní velmoži nebo největší hospodářská centra.  Keltské mince byly napodobeninou řeckých a římských mincí. Byly raženy ze stříbra a hlavně ze zlata (tzv. duhovky). Hospodářský a obchodní význam Starého Hradiska je patrný i z toho, že každé obydlí mělo malé vážky na převažování peněz. Duhovky o ryzosti zlata až 95% a váze 6,5g byly raženy v třetinkách a osminkách. Na přední straně se nachází pětipaprsková značka, připomínající ruku. Mezi archeologickými nálezy lze spatřit i hliněnou destičku s malými prohlubněmi na odlévání mincí.

Keltský lid však na Starém Hradisku dlouho nepobyl. Někdy na počátku našeho letopočtu náhle opustil svůj domov a odešel neznámo kam. Výsledky archeologických průzkumů nasvědčují tomu, že oppidum nebylo zničeno požárem či nepřátelským útokem. Obyvatelé se zřejmě obávali brutality divokých germánských kmenů, které se dostávaly na naše území a před jejich příchodem organizovaně evakuovali vzorně vybudované keltské oppidum.
O dalším vývoji osídlení katastru nejsme informováni, protože archeologický výzkum není zdaleka ukončen a absence písemných zpráv je naprostá.

První písemný doklad, vztahující se k osídlení našeho katastru je z roku 1358. Jedná se o záznam v zemských deskách olomouckých. Z latinského překladu se dovídáme, že Bernard z Čech, syn pana Lučka, zaměmil majetky za majetky, totiž v Hradišti na horách svou čtvrtinu, dva lány v Ohrozimi a jeden menší dvorec, s panem Janem z Boskovic, za statky ve vsi Bačkov, držené právem alodním. Nemusíme zdůrazňovat, že uvedený rok není rokem založení vsi, ale dokladem, že za vlády Karla IV. zde byla osada, žijící plně po způsobu své doby.

Držitelé statku Hradisko:

1358 – 1401 Jan Ozor z Boskovic
1401 – 1408 Vaněk z Boskovic
1408 – 1417 Petřík z Krumsína
1417 – 1480 Drslav z Příluk
1480 – 1481 Jaroš a Jan Nemotický a Václav ze Zástřizl
1481 – 1490 Kryštof z Pěnčína
1490 - 1490  Mikuláš ze Zástřizl
1490 – 1630 rod Šarovců ze Šarova
1630 – 1651 Šimon Kratzer
1651 – 1651 František Leopold z Náchoda
1651 – 1654 Eleonora Marie Schönvitzová
1654 – 1658 František Leopold z Náchoda
1658 – 1658 (asi)                Konstancie Alžběta Kotulínská, roz. Hullerová z Tenkely
1673 Václav Ferdinand Stařinský z Bítova a jeho choť Juliana Eleonora
1673 – 1675 Markéta  Františka ze Schneidenau
1675 – 1679 Maxmiliana Alžběta Dohanská z Dohalic, roz. Kratzerová ze Schonsbergu
a děti Ignác Kratzer, Johanka Františka, provdaná Lvová z Rožmitálu, Anna Barbora, prov. Hetzerová z Aurachu, Polixena Konstancie
1679 – 1684 Zikmund Rudolf Prakšický ze Zástřizl
1684 – 1703 Eleonora Bartodějská z Bartoděj, roz. Zárubová z Hustiřan
1703 – 1728 Zuzana Terezie z Gellhornu, roz, Orlíková z Laziska a syn Arnošt Julius
1728 – 1739 Marie Alžběta Šlesvicko-Holštýnská, roz. kněžna z Lichtenštejnu
1739 – 1762 Leopold z Dietrichštejnu
1762 – 1782 klášter Hradisko u Olomouce
1782 – 1825 stát prostřednictvím Náboženského fondu se sídlem v Konici
1825 – 1826 Ignác Wahlmüller
1826 – 1834 Cecilie Wahlmüllerová, prov. Plankhová
1834 – 1843 František Xaver z Dietrichštejnu – Proskova
1843 - 1850 hraběnka Antonie z Dietrichštejnu – Proskova
1850 – 1851 hrabata František a Arnošt Mitrovští
1851 – 1856 Marie Dietrichštejn – Proskovská  a Terezie  Mennsdorf - Pouilly
1856 – 1894 Alfons Mennsdorf – Pouilly (otec)
1894 – 1918 Alfons Mennsdorf – Pouilly (syn)  

Příliš časté střídání majitelů nebylo pro vesnici Hradisko a jeho osadníky nikterak přínosné. Statek zřejmě vlivem své polohy málo vynášel a majitelé se nepokoušely o jeho zvelebení. Pro své držitele sloužila jen jako rozhojnění majetku. Bohatství hustých a hlubokých lesů nedovedli až do roku 1834 náležitě využít a prostí obyvatelé se jen mohli utěšovat, že nová vrchnost k nim bude vlídnější.

Významné písemnosti, vztahující se k dějinám obce Malé Hradisko, byly podepsány rychtářem a purkmistrem a opatřeny pečetí obce. Obecní pečeť z roku 1729 má oválný tvar, v pečetním poli je na štítku pečetní znamení: vpravo osmicípá hvězda, vlevo předmět o kterém se domníváme, že představuje nástroj na zpracování dřeva, snad nůž na krájení šindelů, jež se v obci vyráběly. Plochu v pečetním polina štítkem vyplňuje nápis 1729 a po stranách dvě osmicípé hvězdy, jež však mají funkci pouze dekorativní. V opisu čteme: PECZET DEDINY HRADISKA.

Osada Lerchenfeld (Skřivánkov nebo Křivánkov) byla pojmenována po obročním na Malém Hradisku Janu Nepomukovi Skřivánkovi,  vznikla parcelací dvora započatou v roce 1785, užívala brzy po svém vzniku  vlastní pečeť, která měla kulatý tvar. Pečetní znamení je mluvící, zobrazuje ptáka – skřivánka, stojícího na hroudách země. Nad znamením je v půlkruhu opis: KRZIVANKOV. Obvod pečetního pole je zdoben girlandou. Osada plynule navazovala na Malé Hradisko a majetek panského dvora byl rozdělen 32 žadatelům - familiantům

Majetek, jenž je v určitý čas v obci zmiňován:
Rok 1481 – 2 mlýny.
Rok 1630 a 1654 – tvrz, poplužní dvůr, mlýn, 2 pily. Rok 1673 – pivovar.
Rok 1746 – kovárna, potašárna, palírna, octárna, hostinec.

V roce 1762 je též uváděna  vrchnostenská hospoda. V roce 1782 ji opat kláštera prodal Josefu Liškovi z Lipové. V roce 1792 je uváděn jako majitel Kristián Krejčíř a od roku 1795 Andreas Stenz. Ten ji v roce 1798 prodal Ignáci Luňáčkovi. Po šesti letech, v roce 1804, se stává majetkem Jana Cetkovského. A rodina Cetkovských tuto nemovitost vlastní do dnešního dne i když ji nyní provozují jiní pod názvem „Hostinec U Cetkovských“.

Další historickou lokalitou v katastru jsou pozůstatky „Čertova hrádku“, jež se nacházejí nad hájovnou v Oklukách, které jsou součástí obce. Jediná písemné zmínky jsou z roku 1512 a 1519. Z nich vysvítá, že lokalita byla patrně již opuštěna. Přívlastek „Čertův“ napovídá, že se již tehdy vázaly k místu démonické pověsti, z nichž nejznámější je o hraběnce Zuzaně a loupeživých rytířích.
 
Z kulturních památek jmenujme kruhovou stavbu při vjezdu do obce od Prostějova, zapsaná je jako větrný mlýn v Brance. Na rozhraní mezi Malým Hradiskem a Skřivánkovem stojí kopie barokní sochy sv. Jana Nepomuského (originál uložen v depozitáři obce). Uprostřed vesnice je kaple z roku 1845, zasvěcená Panně Marii. Rovněž zajímavá je poslední „dřevěnice“  s šindelovou střechou, která má číslo popisné 30. Dalšími památkami jsou zvonice ve Skřivánkově se zvonem z roku 1776 a kaplička v osadě Okluky  se zvonem z roku 1757, který zhotovil Melchior Schwan v Olomouci.  

Starostové a předsedové MNV obce Malé Hradisko:

1907 – 1919    Alois Cetkovský   1919 – 1922    Vincenc Procházka
1922 – 1923    Alois Tříska    1923 – 1926    Vincenc Novotný
1926 – 1927    Alois Cetkovský   1927 – 1931    Alois Kašpárek
1931 – 1938    Antonín Růžička    1938 – 1943    Josef Dvořák
1943 – 1946    František Ondroušek    1946 – 1949    Antonín Trunda
1949 – 1950    Tomáš Tříska    1950 – 1960    Oldřich Růžička
1960 – 1964    Karel Novotný 1964 – 1968    Oldřich Růžička
1968 – 1969    František Ondroušek   1969 – 1981    Bedřich Rus

1981 – 1991    Josef Rus 

1991 -  2010    František Grulich 

2010 -  2018    Marian Fiedler

 

 

23. 9. Berta

Zítra: Jaromír

Rozpis zasedání zastupitelstva obce na rok 2017

Rozpis Zasedání zastupitelstva 2017.doc

 

Zasedání začíná vždy v 18.00 hodin.
Každé zasedání je veřejné.

 

 

 

Vyzkoušeli jste již okruh Malé Hradisko
a) ano
  
 927
b) ne
  
 694
c) nelyžuji
  
 667
d) vyzkoušel jsem to na kole
  
 746

Návštěvnost stránek

120415
Obec Malé Hradisko