Historie území obce Malé Hradisko

Paradoxy v dejinach.pdf

Vědí o nás i v Tichém oceánu! Ostrov NIUE vydal pamětní mince s názvem Staré Hradisko.

Dějiny území obce Malé Hradisko a jeho nejbližšího okolí sahají hluboko do dávné minulosti. První historicky doložené osídlení v katastru obce je datováno do prvního století před naším letopočtem. Ve čtvrtém století před naší érou pronikly ze západních zemí na území Čech a Moravy početné keltské kmeny. Jedním z nejvýznamnějších starověkých měst na území Čech a Moravy bylo Staré Hradisko. Svou rozlohou a počtem obyvatel patřilo k mohutným starověkým městským sídlištím. Existovalo v 1. století př.n.l. a rozkládalo se ve východní části katastru nynější obce Malé Hradisko.

Archeologické nálezy svědčí o kulturní a hospodářské vyspělosti obyvatelstva, které bylo na svou dobu vysoce organizované, disponující dostatečným počtem řemeslníků různých odvětví. Z dílen dovedných a zručných řemeslníků vycházely výrobky pro vlastní potřebu, ale také pro obchod. Přečetné jsou nálezy pracovních nástrojů – kleště, kladiva, dláta, pilníky, srpy, kosy, nože, nůžky, pily na dřevo, ale také řetězy, hřebíky, klíče, kování všeho druhu apod. Velmi rozšířená byla výroba keramiky na hrnčířském kruhu, který Keltové k nám přinesli. Výrobu skla dokládají nálezy hrudek surového skla modré, hnědé a zelené barvy, ale i hotových výrobků, zejména perel a korálků. Významné jsou rovněž nálezy zbytků nádob z foukaného skla. K dalším nálezům patří bronzové a kostěné hřebeny, malá zrcátka, toaletní soupravy s pinzetou. Svědectvím technické vyspělosti a tvůrčí vynalézavosti keltských šperkařů jsou ozdobné předměty jako spony na šaty, prsteny z bronzu a ze železa, bronzové náramky, ozdobná kování, zvířecí plastiky atp.

Staré  Hradisko bylo rovněž důležitým obchodním centrem. Regionální rozsah měl obchod s domácím obyvatelstvem, usídleným v hanácké rovině a na Malé Hané, při němž Keltové za své železářské výrobky získávali zemědělské produkty. Sami nebyli totiž v pěstování obilí a dobytka soběstační a chudý kraj, tehdy ještě hojně zalesněný, nemohl uživit tak velký počet obyvatel. Velký význam mělo Staré Hradisko jako jedno z center středoevropského obchodu s jantarem, který byl dovážen karavanami od Baltského moře a patrně dodáván i do Říma. O výskytu jantaru v tomto keltském oppidu se vědělo již v 16. století. Tato pozoruhodnost neušla Janu Amosu Komenskému, který na své slavné mapě Moravy z roku 1627 zakreslil Hradisko a označil je latinskou větou: Hradisko, kde se vyskytuje myrha – jantar.

O výjimečnosti keltského oppida svědčí skutečnost, že toto mělo mincovní právo – právo razit peníze. Keltské mince byly napodobeninou řeckých a římských mincí, raženy ze stříbra a hlavně ze zlata (tzv. duhovky). Hospodářský a obchodní význam Starého Hradiska je patrný i z toho, že obydlí měla malé vážky na převažování peněz. Duhovky o ryzosti zlata až 95% a váze 6,5 g byly raženy v třetinkách a osminkách. Na přední straně se nachází pětipaprsková značka, připomínající ruku. Mezi archeologickými nálezy lze spatřit i hliněnou destičku s malými prohlubněmi na odlévání mincí.

Keltský lid však na Starém Hradisku dlouho nepobyl. Někdy na počátku našeho letopočtu náhle opustil svůj domov a odešel neznámo kam. Archeologické průzkumy naznačují, že oppidum nebylo zničeno požárem či nepřátelským útokem. Obyvatelé se zřejmě obávali divokých germánských kmenů a organizovaně evakuovali vzorně vybudované keltské oppidum.

První písemný doklad vztahující se k osídlení katastru je z roku 1358, kdy Bernard z Čech, syn pana Lučka, zaměnil majetky za majetky s panem Janem z Boskovic.

Držitelé statku Hradisko

Majetek v obci

Starostové a předsedové obce Malé Hradisko